Kontroly účinnosti kotlů a klimatizačních systémů

Kontrola energetické účinnosti kotlů a klimatizačních systémů je povinnost, kterou zavedl zákon č. 177/2006 Sb. (novela zákona č. 406/2000 Sb.) v § 6. Prozatím poslední a nejzásadnější novelou klíčového zákona č. 406/2000 Sb. je zákon č. 318/2012 Sb. Zákon nabývá platnosti k 1.1.2013.

Kontrola energetické účinnosti kotle

Prováděcím předpisem, který určuje formu a způsob provádění kontroly účinnosti kotlů, je nová vyhláška č. 194/2013 Sb., o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie., která vešla v platnost 1. srpna 2013.

Zásadní skutečnosti, které přináší novela zákona č. 318/2012 Sb., jsou tyto;

• nerozlišuje se nadále mezi jednorázovou a pravidelnou kontrolu účinnosti kotlů, hovoří se pouze o pravidelné kontrole kotlů se jmenovitým výkonem nad 20 kW,
• spojuje se pravidelná kontrola kotlů s kontrolou rozvodů energie,
• nově je definováno, kdo je povinen kontrolu zajistit; kontrolu musí provést vlastník nebo společenství vlastníků jednotek,
• je zavedeno, že kontrolu kotlů provozovaných na základě licence na výrobu tepelné energie provádí držitel licence. U kotlů, které nejsou provozovány na základě licence na výrobu tepelné energie, může tuto kontrolu provést pouze energetický specialista, vlastnící oprávnění od MPO.

Povinnost kontroly účinnosti kotle se tedy vztahuje na vlastníky a provozovatele:

• zařízení sloužícího pro vytápění se jmenovitým výkonem nad 20 kW, staršího 15 let od data uvedení do provozu - zde je povinností zajistit jednorázovou kontrolu kotlů a vnitřních rozvodů tepelné energie do 3 let po nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. do 1. ledna 2010. Součástí této kontroly je také posouzení dimenzování kotle vzhledem k požadavkům na vytápění budovy.
• kotlů spalujících kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem do 200 kW - zde je povinnost zajistit pravidelnou kontrolu účinnosti. U kotle na uhlí a kapalná paliva je četnost kontrol stanovena na nejméně 1x za 2 roky, u kotle na plyn nejméně 1x za 4 roky.
• kotlů spalujících kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem nad 200 kW, kde byla povinnost zajistit pravidelnou kontrolu účinnosti zavedena již vyhláškou č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.

Kontrola energetické účinnosti klimatizačního systému

Prováděcím předpisem, který určuje formu a způsob provádění kontroly klimatizačních systémů, je nově vyhláška č. 193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních systémů, která vešla v platnost 1. srpna 2013.

Kontrola klimatizačního systému se vztahuje na klimatizační systém, který má funkci chlazení a upravuje vnitřní prostředí pro tepelnou pohodu osob. Každý klimatizační systém se posuzuje samostatně bez ohledu na počet ostatních klimatizačních systémů, které jsou součástí budovy.

U provozovaných  klimatizačních  systémů  se jmenovitým chladicím výkonem  vyšším  než 12 kW je jeho vlastník nebo společenství vlastníků jednotek povinen zajistit pravidelnou kontrolu tohoto klimatizačního systému, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole klimatizačního systému, která je podrobně definována v příloze č. 1 vyhlášky. Zpráva obsahuje identifikační údaje, podrobný popis klimatizačního systému, hodnocení účinnosti, doporučení k ekonomicky proveditelnému zlepšení stávajícího stavu a celkové stanovisko energetického specialisty.

Četnost provádění kontroly klimatizačních systémů stanovuje vyhláška v příloze č. 2 takto;

• Po 10 letech od uvedení do provozu pro klimatizační systémy se jmenovitým chladícím výkonem od 12kW od 100kW.
• Po 4 letech od uvedení do provozu pro klimatizační systémy se jmenovitým chladícím výkonem nad 100kW.

Kontroly klimatizačních systémů provedené před 1. srpnem 2013 podle dosavadní právní úpravy se považují za kontroly provedené podle nové vyhlášky.